Zeměpis

15.1. - 19.1.2018

Tento týden jsme se podrobně věnovali hlavnímu městu Praha. Povídali jsme si o přírodním poměrech i památkách v Praze. Napsali jsme písemnou práci na úvod ke krajům ČR. Příští týden probereme Středočeský kraj.

3.1. - 12.1.2018

Začali jsme nové učivo o jednotlivých krají České republiky. Postupně probereme všechny kraje. Začínáme u hlavního města - Prahy. Napsali jsme písemnou práci na organizaci státu a docela dobře jsme si poradili i s připravenými pracovními listy. Do pololetí nás čeká ještě jedna písemka na kraje. Na slepé mapě budeme hledat jednotlivé kraje a doplňovat krajská města. Probrali jsme již také Středočeský kraj.

4.12. - 22.12.2017

Pokračujeme v tématu organizace státu (Československo, Česká republika, moc soudní, zákonodárná a výkonná, poslanecká sněmovna a senát). Písemná práce na toto téma bude ve čtvrtek 11.1.2018. Čeká nás nové téma - kraje České republiky.

27.11. - 1.12.2017

Jako úvod do tématu organizace státu jsme s pomocí učebnice rozhodovali o správnosti tvrzení. Zjišťovali jsme, co to jsou 3 pilíře demokracie (rozdělení moci na výkonnou, zákonodárnou a soudní. Jak funguje samospráva v rámci krajů a obcí. Jak často a jakým způsobem se volí do Poslanecké sněmovny, Senátu a prezidenta a jaké jsou jejich pravomoci.

20.11. - 24.11.2017

Kdy se do našeho pohraničí dostali Němci, které jsme pak po II. světové válce odsunuli? Kdy a proč se začala rozvíjet naše města. Jak vlastně je v ČR definované město, co je velkoměsto. Na příkladu UH a dříve samostatných vesnic (Sady, Míkovice, Mařatice, Jarošov) jsme si ukázali princip aglomerace. Ve čtvrtek jsme s pomocí videoukázek (ze série Dějiny českého udatného národa) zabrousili do naší historie, abychom zjistili, kdy vzniklo Československo, co se s naším státem dělo před, během a po druhé světové válce. Co znamenají zkratky ČSSR a ČSFR. Proč je sametová revoluce pojmenovaná právě takto. A kdy jsme se osamostatnili od Slovenska.

13.11. - 17.11.2017

Vyluštili jsme osmisměrku s národnostmi v ČR, abychom zjistili, že národnost si volí každý sám. Do mapy ČR jsme zaznačili naše města nad 50 tisíc obyvatel a roztřídili je podle velikosti do 4 kategorií. Vytvářeli jsme pyramidu zobrazující hierarchii sídel (samota - vesnice - městys - město - velkoměsto (metropole) a jaké služby najdeme v daném sídle. Pak jsme hledali rozdíly mezi vesnicí a městem. A našli jsme jich spoustu. Zjistili jsme, že vynález parního stroje nastartoval průmyslovou revoluci, což způsobilo stěhování obyvatel z venkova do měst.

6.11. - 10.11.2017

Pomocí grafů, tabulek a různých map jsme ve skupinách odpovídali na otázky týkající se obyvatelstva ČR. Zjišťovali jsme kolik nás aktuálně je? Jakého věku se může dožít právě narozené dítě? Jak se u nás změnil podíl dětí a důchodců? Co to znamená, když se řekne stárnutí populace? Kde nás žije nejméně a kde nejvíce? Kolik procent lidí je věřících a kde je jich nejvíc? To vše a ještě spoustu dalšího jsme se dozvěděli.

30.10. - 3.11.2017

Ve velkém testu jsme s pomocí atlasu zopakovali, vše, co jsme se naučili o přírodních podmínkách  v ČR. V následující hodině jsme si testy rozdali. Zapsali jsme si, jaké druhy chráněných oblastí v ČR máme a dokončili jsme plakáty týkající se chráněných území. Jakmile ve výtvarné výchově vytvoříme mapu ČR, budeme moc dokončit velký plakát o ochraně přírody v ČR.

16.10. - 25.10.2017

Během tohoto týdne jsme řešili to, jak původně vypadala krajina kolem nás, jaké lesy v jaké nadmořské výšce rostly a jak je člověk nahradil. Jak člověk způsobil to, že se přírodní krajina změnila jeho působením na kulturní krajinu. Velkou část čtvrteční hodiny jsme věnovali opakování velkého celku Přírodní poměry ČR, z něhož si v úterý 31.10. napíšeme test (nezapomenout KAŽDÝ SVŮJ ATLAS ČR). V úterní hodině jsme připravovali letáček týkající se vybraného chráněného území ČR (národní park, chráněná krajinná oblast, biosférická rezervace UNESCO).

9.10. - 13.10.2017

Jaké funkce mají naše přehrady. Kterému městu slouží nádrž Švihov jako zdroj pitné vody? Které přehrady nám slouží jako ochrana před povodněmi. V jakém ročním období jsou nejčastěji záplavy a co je jejich příčinou. Jaký je největší rybník ČR. Je Máchovo jezero jezero nebo rybník? V jakých oblastech jsou nejúrodnější půdy? Kde v ČR se nachází nivní půdy. Proč ve vyšších polohách nejsou vhodné podmínky pro zemědělství. Co se pěstuje v nížinách a co na Vysočině. Kde se pasou krávy? To je jen ukázka otázek, na které jsme tento týden hledali odpovědi.

2.10. - 6.10.2017

Vybraná města ČR jsme řadili od nejsuššího po nejvlhčí a také od nejchladnějšího po nejteplejší. Zjistili jsme, proč chladné podnebné oblasti jsou v horách a naopak teplé oblasti v nížinách. Rozdali jsme si zápis k podnebí a začali poznávat naše řeky. Zajímalo nás, do kterého moře by teoreticky doplavala loďka puštěná do Labe, Vltavy a Odry. Také jsme si během krátkého testu ověřili, jak známe naše pohoří.

25.9. - 29.9.2017

Díky státnímu svátku jsme se viděli jenom jednu hodinu a v této hodině jsme v mapách a v klimadiagramu hledali odpovědi na otázky týkající se podnebí ČR - nejsušší a nejvlhčí místo, nejteplejší a nejchladnější. Také jsme zjišťovali, proč tomu tak je. Rozdali jsme si pojmy do poznávačky z povrchu ČR, kterou budeme psát ve čtvrtek 5.10.

18.9. - 22.9.2017

Dokončili jsme vyznačování pohoří. Srovnali jsme Českou vysočinu a Západní Karpaty s ohledem na jejich stáří, jak vypadají údolí, kopce, ... a zjistili, jak mocná je eroze. Zahráli jsme si na Generátor otázek a ve skupinkách vymýšleli, co nejvíce otázek týkajících se podnebí v ČR, na které si budeme postupně odpovídat.

4.9. - 15.9.2017

Zopakovali jsme si, kde umístění států Evropy a co o nich víme. Pomocí Atlasu ČR jsme vyznačovali hranice s našimi sousedy, hledali jsme mezní body ČR a počítali, jaký rozdíl v místním čase je mezi nejzápadnějším a nejvýchodnějším bodem ČR.  Do mapy ČR jsme vyznačovali vybraná pohoří, nížiny a tabule.

Materiály z hodin: