Vystoupali jsme až do nebe

před 6 měsíci, 19.6.2017 8.A na výletě v Beskydech

Páteční ráno, nádraží v Kunovicích. Žáci 8.A se vydávají na dvoudenní výlet do Beskyd. Stále věříme, že předpověď počasí se nenaplní. Po mnoha dnech horka a sucha by se mělo ochladit a pršet. Do vlaku nasedáme sice lehce ospalí, ale plni očekávání. Neodradilo nás ani to, že jsme museli třikrát přesedat, ani déšť, který se spustil. Po tříhodinovém cestování jsme vysedli ve Frenštátě pod Radhoštěm a vydali se do kempu Liščí Mlýn. Tam jsme se jen narychlo ubytovali a odjeli do Trojanovic. Odtud jsme se lanovkou dostali až na Pustevny a chtěli jsme jít směrem na Radhošť. Blížící se bouřka nás pozdržela; naštěstí jsme se stihli schovat. Byli jsme rádi, že jsme došli aspoň k soše Radegasta. Nezbytné pamětní foto s krásnými kopci za zády a zpět k lanovce. Sjeli jsme zpět do Trojanovic a vydali se do blízkého lanového parku Tarzanie. I když se obloha začala znovu zatahovat, navlekli na sebe odvážlivci nezbytnou výbavu a šli se učit, jak se zajistit, aby nedošlo k žádnému úrazu. Konečně! Vydáváme se na trasu, která slibuje notnou dávku adrenalinu, vypětí i zábavy. Jenže počasí nám opět nepřálo. Kvůli bouřce jsme museli aktivity na lanech ukončit, některé z nás museli sundávat po žebříku. Bouřka byla hodně blízko a hodně silná. V dešti jsme se vraceli zpět do kempu. Hurá, večeře! Protože přestalo pršet, rozdělali jsme oheň a došlo i na opékání špekáčků. Mňam. Teplá sprcha dodala mnohým novou energii, a tak se povídalo, zpívalo.

Ranní snídaně nás znovu posilnila a pěšky jsme se vydali s batohy a taškami na poslední místo našeho výletu, ke skokanským můstkům ve Frenštátě pod Radhoštěm. Výrazně se ochladilo, mračna se zase zlověstně zatahovala, ponocování taky udělalo své. Využili jsme proto možnosti vyjet nahoru lanovkou. A tady jsme se dostali až do nebe, přesněji Beskydského nebe. Naučnou stezku jsme bohužel celou projít nestihli, protože déšť sílil. Pracovní listy jsme z batohů ani nevytáhli. Ale procházku v korunách stromů jsme si ujít nenechali. V dešti jsme seběhli k lanovce pro odložená zavazadla a došli k nádraží. Cestou domů jsme ve vlaku dřímali, odpočívali, ale hlavně se těšili na teplou sprchu, vydatnou večeři a postel.

A co říkají sami účastníci? Žáci hodnotí výlet takto: „Výlet se vydařil. Nejvíce se mi líbila lanovka, měli jsme krásný výhled na přírodu a okolí. * Měla jsem super spolubydlící. Byla s nimi sranda a měly hodně jídla. * Výlet se povedl. Škoda jen, že nevyšlo počasí. * Užila jsem si to. Nejvíce se mi líbilo zpívání u táboráku. Už se těším na další výlet! * Z lanovky jsem měla velký strach, ale procházky lesem se mi líbily. * Někteří chodili moc pomalu, loudali se. * Lanovka byla největší zážitek. * Překvapilo mě, že i když mi byla skoro pořád zima, nejsem nemocný.“ Třídní učitelka Libuše Kubenová dodává: „Dvoudenní výlet je odměnou pro nejstarší žáky. Tihle si ho zasloužili. Během výletu jsme i přes nepřízeň počasí zvládli všechno, co jsme chtěli, jen časový harmonogram jsme museli upravovat. Někteří si sáhli téměř na dno svých sil, jiní by zvládli klidně další kilometry. Zažili jsme pěkný výhled, ale i prudký liják a bouřky. Klidnou procházku i adrenalin. Děcka byla prima. A velký dík patří mé kolegyni Ivě Pavlišové, která po celou dobu byla neúnavnou fotografkou, zdravotnicí a dobrou duší.“