Naše zoo zahrada dobrodruhů

před 2 roky, 25.9.2015 Kde se vzala, tu se vzala, zvířátka do 4.B zavítala.

Kde se vzali, tu se vzali, potkali se v jedné třídě savci, ptáci, plazi a ryby. Jen ti obojživelníci chyběli. Taky se tu objevil jeden bezobratlý živočich. Tu se počala zvířátka mezi sebou škádlit a před  lidskými savci vychloubat. Já mám dvacet zubů, prskal křeček, já mám krásný zářivý proužek na těle, bublala neonka, já jsem zase ryba bojovnice, co nesnáší společnost, proto si dejte na mě pozor. Já zase vydržím 20 dní bez vody, štěbetala andulka z pouště. Já mám krásný ocásek jako veverka, volala činčila. Já zase pocházím z Pyrenejského poloostrova, chlubil se zakrslý králík. Já jsem nejstarší z vás, upozorňovala želva nádherná. My jsme z vás nejvíce oblíbení, protože jsem inteligentní, živí a kamarádští, chlubili se chlupatí osmáci. Tak to teda ne, vrčel pes. Já jsem nejlepší přítel člověka, i když jako štěně dokážu pozřít cokoli. Nejkrásnější ozdobou jsem tady ovšem já, špitla kočka. Lidským tvorům šla z toho hlava kolem. Proto museli nastolit pořádek. Rozdělili zvířátka do několika skupin dle příbuznosti a společného ekosystému, nakrmili je. O každém z nich vyhledali informace. Z nejzajímavějších informací vytvořili otázky a pozvali kamarády z ostatních tříd. Formou zábavné hry s prohlídkou se s nimi podělili o získané informace. Na závěr si sami pracovníci zoo zahrady prověřili své znalosti z oblasti přírodovědy, českého jazyka, matematiky, ale i z organizace práce. I když tento den, jak mnozí přiznali, to byla práce celkem namáhavá, měli z ní zkušení čtvrťáci radost, neboť to byla činnost pestrá a zajímavá. Žáci si tento způsob vyučování sami vybrali, což byl zřejmě ten hnací motor jejich úspěšné práce.